Náhradní plnění

Co je to náhradní plnění za zaměstnance se zdravotním postižením?

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. ukládá zaměstnavateli i státním institucím s více než 25 zaměstnanci povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
Povinný podíl těchto osob je stanoven ve výši 4 % z celkového počtu zaměstnanců.

Nakupte zboží na e-shopu POP servis s.r.o. a můžete si dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004, uplatnit požadavek na tzv. náhradní plnění. Pravidla uplatnění je nezbytné konzultovat na tel. č. +420 412 526 272.

Při nedodržení této povinnosti zákon ukládá zaměstnavateli odvést do státního rozpočtu za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by měl zaměstnávat, ročně 2,5 násobek průměrné mzdy.

Pokud zaměstnavatel nezaměstnává potřebný počet zaměstnanců se zdravotním postižením, může tuto povinnost splnit odebráním výrobků nebo služeb od organizací zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením.

Způsob výpočtu náhradního plnění:

Při výpočtu náhradního plnění se celkový objem plateb bez DPH za výrobky či služby odebrané ve sledovaném roce od organizace, která zaměstnává více jak 50 % zaměstnanců se zdravotním postižení, vydělí sedminásobkem průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí sledovaného kalendářního roku vyhlášené MPSV.

Orientační tabulka povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením platná pro rok 2021:

Příklady způsobu výpočtu náhradního plnění:


Pokud je váš průměrný přepočtený počet zaměstnanců (§15 vyhláška č. 518/2004) pro letošní kalendářní rok 46, je váš povinný podíl stanoven na 2 zaměstnance (4 % z 46 je 1,84; zaokrouhleno matematicky na 2).

Zákonná povinnost: 

  1. zaměstnávat 2 osoby se zdravotním postižením, nebo
  2. odvést do státního rozpočtu do 15. února následujícího kalendářního roku částku odpovídající 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy stanovené za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každého zaměstnance
  • Průměrná mzda za I. až III. čtvrtletí 2008 = 21.945,00 Kč (údaj pro rok 2009 bude znám koncem roku 2009)
    2,5 × 21.945 × 2 zaměstnanci = 109.725 Kč
  • Máte tedy povinnost odvést do státního rozpočtu cca 110 tis. Kč, nebo
  1. odebrat zboží či služby od organizace, která může poskytovat náhradní plnění, a to v hodnotě sedminásobku průměrné měsíční mzdy
  • 7 × 21.945 × 2 zaměstnanci = 307.230 Kč bez DPH.
  • Při odběru zboží nebo služeb od naší společnosti, která vám může poskytnout náhradní plnění, splníte nejen zákonnou povinnost, ale peníze místo odvodu do státního rozpočtu využijete efektivněji na nákup zboží a služeb.
  1. Provést kombinaci možností uvedených v bodech 1) až 3). 

Jak získat náhradní plnění na nákup sortimentu nabízeného společností POP servis s.r.o.?

Na odběr veškerého sortimentu nabízeného firmou POP servis s.r.o., můžete získat potvrzení o tzv. náhradním plnění, které nahrazuje povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.


Pojmy k náhradnímu plnění:

Co je povinný podíl?

Všichni zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši 4 % z celkového počtu svých zaměstnanců - každý 25. zaměstnanec tedy musí být OZP.

Na koho se povinnost nevztahuje?

Ustanovení se nevztahuje na zaměstnance zařazené do obecní policie, vojáky z povolání a příslušníky ve služebním poměru.

Kdo je osobou se zdravotním postižením?

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou: 

  • orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními ("osoby s těžším zdravotním postižením")
  • orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými 

Jak se vypočítá přepočtený stav zaměstnanců? 

  • Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají zaměstnanci v pracovním poměru.
  • Tento počet se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin zaměstnanci v daném kalendářním roce, zvýšeného o neodpracované hodiny:
    v důsledku pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno nemocenské
    v důsledku čerpání dovolené na zotavenou
    z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele
    z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy v důsledku ošetřování nemocného člena rodiny, za které náleží podpora při ošetřování člena rodiny, a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadajících v daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
  • Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku, použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celkově stanovená pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance po stanovenou týdenní pracovní dobu v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
  • Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
    Nově se do přepočteného stavu zahrnují osoby, jejichž pracovní poměr vznikl volbou nebo jmenováním. Rovněž se do odpracované doby zahrnují přesčasové hodiny a do neodpracované doby doba placeného ošetřování člena rodiny. Nadále platí zásada, že se nezapočítává doba odpracovaná na základě dohod o provedení práce a pracovní činnosti. 

Jak a kdy provést odvod?

Výpočet se provádí po skončení daného kalendářního roku tak, aby nejpozději do 15. února následujícího roku byl proveden odvod a zasláno hlášení ÚP příslušnému podle sídla zaměstnavatele (právnická osoba), nebo bydliště (fyzická osoba). Odvod se provádí na účet příslušného Úřadu práce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odeslat článek známému   Vytisknout